top of page

Manhattan: zajímavá místa a tipy, co vidět

Aktualizováno: 27. 1.




Charakteristika Manhattanu


Newyorská čtvrť rozkládající se na ostrově mezi řekami Hudson a East River vás zaujme jako stále tepající, nejen geografické srdce celého města. Manhattan je jeho kulturním, obchodním i turistickým centrem, v němž se snoubí staré a původní s moderním.


K návštěvě Manhattanu svádí už ono notoricky známé, avšak neokoukané panorama mrakodrapů, mostů a světoznámých památek. Na své si tu přijde úplně každý – milovník rušných velkoměst, moderní architektury, ikonických skvostů i turista zaměřený na historii a umění. Na zajímavosti této čtvrti přidává i fakt, že se v něm mísí více kultur, což z ní činí lokalitu pestřejší, než by se mohlo na první pohled zdát.




Historie Manhattanu: 24 dolarů za ostrov? Že by nákup tisíciletí?


Ostrov, na němž se dnes velkolepá newyorská čtvrť rozkládá, byl původně obýván příslušníky kmene Lenape a byl znám jako Mannahatta, tedy ostrov mnoha kopců. V roce 1609 sem poprvé vstoupili Evropané, konkrétně Britové, námořníci patřící k posádce mořeplavce a objevitele v nizozemských službách Henryho Hudsona, po němž byla později pojmenována zdejší řeka. Tak byly položeny základy kolonie, kterou známe jako Nové Holandsko.

Postupem času zde vznikl i Nový Amsterdam, prosperující kolonie, načež se podařilo guvernérovi Nového Holandska odkoupit od původních obyvatel celý ostrov výměnou za zboží v hodnotě 60 guldenů (ty bychom dnes mohli přepočítat asi na 24 dolarů).


Později byl Manhattan, po válce s Brity, připojen k britské říši, dařilo se mu, město se rozvíjelo a obyvatelstvo rostlo. Ve 2. polovině 70. let 18. století bylo dokonce pár let hlavním městem, než vláda přesídlila do Washingtonu, D.C. V 19. století byl Manhattan centrem průmyslové revoluce i kulturního a uměleckého života.

Ve 20. století se stal jedním z nejvýznamnějších ekonomických center na světě a ve svém růstu i nadále pokračuje.



Mapa Manhattanu

Podívejte se na Manhattan a všechno, co v této části New Yorku najdete!


Nejzajímavější místa

Empire State Building: 23 let nejvyšší budova světa a česká stopa?


Výškovou budovu vystavěnou ve stylu art deco nepřehlédnete, i když by se to mohlo stát, pokud by se dočkala jen původně plánovaných 80 pater. Jeden ze symbolů Manhattanu to ale v počátku neměl jednoduché – jeho otevření v roce 1931 „spadlo“ přímo do Velké hospodářské krize, o pronájmy prostor nebyl příliš velký zájem a přízvisko Empty State Building (empty = prázdná) na sebe nenechalo dlouho čekat. Navíc sem nebylo zrovna ideální dopravní spojení.


O pestré okamžiky tu nebyla nouze. Nejvyšší plocha, kterou Empire State Building oplývá, měla původně sloužit jako nástupní stanice pro vzducholodě. Nakonec z toho kvůli nebezpečnosti sešlo.

V roce 1951 tady po krátký čas sídlilo tehdy zbrusu nové československé vysílání Rádia Svobodná Evropa.


Obdivuhodných 23 let byla Empire State Building nejvyšší stavbou na světě, která vznikla lidskou rukou. Hovoříme o výšce 380 metrů, tedy bez antény, kterou budova získala až po nějaké době.


Druhý největší kancelářský komplex (po samotném Pentagonu) denně vítá na 21 tisíc zaměstnanců zhruba tisícovky firem sídlících v prvních 85 patrech. To celé drží konstrukce z ocele a zdivo z bedfordského vápence.


Když se na Manhattan dostanete v době nějaké větší události, jasně vám to prozradí reflektory, které tu našly své místo v roce 1964. Může to být třeba Den nezávislosti, ale i US Open nebo domácí zápas některého ze zdejších sportovních klubů, jehož barvy se na budově objeví.


Times Square: Křižovatka světa s trochu temnou historií



Jedna z nejznámějších lokalit světa, místo, které skutečně nikdy nespí. Times Square, křižovatka Broadwaye a Sedmé Avenue, může být synonymem pro tep velkoměsta, pro nálož světla z neonů a obrovských televizních obrazovek i pro nefalšovanou americkou velkolepost v podobě broadwayských divadel, obchodů světově uznávaných značek, televizních studií a restaurací, kde by obyčejný smrtelník dokázal za jeden večer utratit měsíční příjem.



Původním názvem Longarce Square platí za křižovatku světa i místo, kam chodí obyvatelé New Yorku slavit… Cokoli! Vyhlášené jsou ale oslavy příchodu Nového roku, kdy se po stožáru budovy One Times Square (po níž je teď křižovatka pojmenovaná) spouští tzv. koule času. Tradice, která se drží od roku 1907, je tu kvůli zákazu ohňostrojů, jež by tu mohly nadělat pěknou paseku. Jenže co by to bylo za přelom roku bez světel?


Křižovatka, kterou denně projde asi 300 tisíc lidí, neměla vždycky valnou pověst – v 60. a 70. letech 20. století platila za nebezpečnou zónu, v níž se shlukovali hlavně dealeři drog, prostitutky a jejich pasáci. Z divadel se tu stala pornokina, peepshow a sexshopy. Nápravu se podařilo sjednat teprve v 90. letech pod vedením starosty Guilianiho. Bát se tu proto nemusíte – překvapí vás maximálně Mickey Mouse, protože právě Times Square je sídlem společnosti Disney (a dalších gigantů, jako je třeba MTV).




Central Park: Střelný prach hrál klíčovou roli!


Pátý nejrozlehlejší newyorský park zaujímající rozlohu 3,41 km2 je jednoznačně tím nejnavštěvovanějším ve městě. Tento pořádný kus zeleně v nekonečné městské vřavě ročně navštíví na 42 miliónů osob, z nichž 70 % tvoří sami obyvatelé New Yorku.

Na Central Parku je zajímavé například to, že ačkoli jeho prvky vypadají přirozeně, jsou všechny vytvořené uměle – ať už jde o lesy, nebo zvlněné svahy. A protože stojí na skalním podloží, museli návrháři počítat s tím, že se tu bude hornina vyhazovat do povětří a pak odklízet. Střelného prachu se údajně použilo víc než v bitvě u Gettysburgu.


Central Park nabízí návštěvníkovi neuvěřitelně rozmanitý zážitek. Dětský zábavní park se tu v zimě mění v kluziště, informační centrum najdete v budově bývalé mlékárny, projít si můžete malou zoo, pohladíte si sochu psího hrdiny Balta, pokocháte se terasou Bethesda s fontánami. V části parku zvané Jahodová pole nad mozaikou Imagine zavzpomínáte na Johna Lennona, minete taky zámeček Belvedere (napodobeninu skotského hradu), a pokud patříte k vášnivým pozorovatelům zvěře, můžete si svou chvilku užít v části The Ramble.


Central Park Tower: „Nováček“ mezi mrakodrapy už získává ostruhy!


Nepřehlédnutelnou dominantou parku je ale samozřejmě Central Park Tower (nebo taky Nordstrom Tower), druhá nejvyšší budova New Yorku. Obytný mrakodrap je vysoký 472 metrů a nejlevnější byt, dvoupokojový, se tu prodal asi za 6,5 miliónu dolarů.


O vznik této poměrně mladé budovy (rostla v letech 2014–2020) se postaral americký developer Extell Development Company ve spolupráci s čínským státním investičním fondem Shanghai Municipal Investment Group. Stavební inženýrství si vzala na starost pro změnu kanadská společnost WSP Global. Tito tři hráči stvořili budovu, která celkem vyšla na 3 miliardy dolarů.


Central Park Tower se okamžitě stala „platným členem“ lokality Billionaires' Row s rezidenčními mrakodrapy, z nichž většina je supertall (měří víc než 300 metrů).


SoHo: Území první černošské osady? Dnes byste to nepoznali

South of Houston Street, tedy SoHo, je už od 70. let 20. století symbolem nevšedního nakupování v luxusních buticích a obchodech nadnárodních řetězců i zázemí pro nejrůznější umělce. Je naprosto ukázkovým příkladem změny lokality, ke které dochází prostřednictvím přílivu movitějších obyvatel a otevírání dražších obchodů, které sem podobně movité „přespolní“ přilákají.


Oněch 26 bloků a asi 500 budov, které do SoHo patří, jsou od roku 1978 národní kulturní památkou a všímavý kolemjdoucí zaznamená například takové zajímavosti, jako jsou belgické bloky použité k dláždění nebo litinové architektonické prvky – SoHo bychom mohli s troškou nadsázky pasovat na sbírku litinové architektury. V celém New Yorku stojí asi 250 litinových budov, většina z nich se nachází právě v této části.


Území SoHo je nesmírně zajímavé i z pohledu historie – například během koloniálního období tu mohli půdu využívat osvobození otroci a vznikla tu první svobodná černošská osada. Lokalita si až do 19. století udržela obdivuhodný venkovský ráz.


Guggenheimovo muzeum: To nejlepší z moderny pod jednou střechou


Milovníci umění si v New Yorku, konkrétně na Manhattanu, nemohou nechat ujít návštěvu Guggenheimova muzea, jedné z nejznámějších galerií moderního umění na celé planetě. Za návrhem samotné budovy nestál nikdo „menší“ než Frank Lloyd Wright, který osm svých budov „dotáhl“ až na Seznam světového dědictví UNESCO.


The Solomon R. Guggenheim Museum fungující od roku 1937 sídlí v cylindrické budově, která byla dostavěna až ve 2. polovině 50. let 20. století, kdy už byl její architekt po smrti.


V Guggenheimově muzeu se můžete pokochat díly meziválečné generace abstraktních umělců, a to především Francouzů a Rusů, kteří emigrovali do Paříže. Nechybí tu ani impresionistická díla, minimalistické a konceptuální umění a fotografie.


Ze jmen můžeme zmínit takové osobnosti, jako je Vasilij Kandinskij, Marc Chagall, Robert Delaunay, Fernand Léger, Oskar Kokoschka nebo Paul Cézanne.


Harlem: Jazzová učebnice života ukrytá ve zdech a vzpomínkách

V Harlemu to snad i voní jazzem a gospelem. Historická čtvrť je naprostým epicentrem umění včetně afro-amerického, které je pro ni typický až na dřeň.


Po 1. světové válce se rychle stal černošskou čtvrtí. Zdejší kluby, jako třeba Apollo Theater nebo Cotton Club, byly ve 20. a 30. let, kdy se jazz dostával na svůj vrchol, známé a vyhlášené po celém městě. Svou kariéru tu dokonce zahájila i Ella Fitzgeraldová a hostem tu býval Louis Armstrong.

Jazzem, swingem a bluesem je Harlem prosycený dodnes. Gospelové bohoslužby, na které může zajít i ten nejzarytější ateista, se tu dodnes konávají a jsou nepřekonatelným zážitkem svého druhu.


To by ale bylo, kdyby to tato čtvrť měla vždy jednoduché. Zatímco dnes tu turistovi nic extrémně špatného nehrozí, v 90. letech 20. století by se sem na procházku vydal málokdo – Harlem tehdy platil za nebezpečné černošské ghetto, kde se to hemžilo prostitutkami, feťáky a dealery drog i dětskými pouličními gangy. I díky velkým investicím, které do této čtvrti v posledních letech město dává, se z lokality stává příjemné a vzkvétající místo, na které se nemusíte bát vkročit.


Jednou z kulturních ikon Harlemu je nezaměnitelné Apollo Theatre, kde se od 30. let 20. století konávaly tzv. amatérské noci, kde vystupovali všichni, kteří se chtěli proslavit. Druhou skupinou lidí, kteří sem přicházeli, byli hledači talentů. Ti tu našli takové klenoty, jako byl Michael Jackson, Stevie Wonder, Ella Fitzgerald nebo Aretha Franklin.


Kolumbijská univerzita: Zahrada hned za rohem

Soukromá vysoká škola, která mimo jiné patří do břečťanové ligy, zaujme nejen svou prestiží, ale i provedením – její areál pojatý jako zahradní město některými svými prvky skutečně fascinuje. Jde například o základnu někdejších slunečních hodin, šeptací lavičku (s takovou akustikou, že na jednom konci stačí zašeptat a na tom druhém vás uslyší) nebo bustu Václava Havla, kterou tu v roce 2018 odhalila Madeleine Albrightová.


Americké přírodovědné muzeum: 46 sálů s Tomem Hanksem?

Jedno z největších muzeí světa můžete navštívit na Upper West Side. Exponáty jsou tu k vidění v 25 budovách, konkrétně ve 46 sálech. Kromě výstav si můžete prohlédnout i významnou knihovnu a výzkumné laboratoře. Muzeum má ve své sbírce na 32 tisíc exponátů, vystaven je ale pouze zlomek.


Na původní novogotické podobě první budovy dnešního komplexu, která se návštěvníkům otevřela v roce 1877, pracovali architekti spjatí s navržením Central Parku (Calvert Vaux a J. Wrey Mould), bez zajímavosti nezůstávají ani další části muzea – například pseudorománská rustikovaná budova navržená J. Cleavelandem Cadym, která se táhne 210 metrů podél West 77th Street a která nesporně nese prvky užívané na stavbách H. H. Richardsona.


Muzeum se pyšní exponáty například z oblasti vývoje člověka, minerálů, drahokamů, meteoritů nebo zkamenělin. Fantastická je sekce věnovaná diorámatům a také Rose Center for Earth and Space, tedy planetárium, které bylo poprvé otevřeno už v roce 1935 (jako Haydenovo planetárium). Komentáře spojené s prohlídkami namluvily americké celebrity, jako Tom Hanks nebo Robert Redford, což je pro mnohé návštěvníky stejně působivé jako samotné pozorování hvězd.


Hearst Tower: Zkuste určitě „Ferrari“ mezi výtahy ve městě


K nepřehlédnutelným newyorským mrakodrapům bezpochyby patří 182 metrů vysoká Hearst Tower, která na první pohled zaujme trojúhelníkovou ocelovou konstrukcí, na niž byla mimochodem z 90 % použita recyklovaná ocel.



Poměrně mladá budova vznikala v letech 2003–2006 na místě, kde kdysi stála „pouze“ šestipatrová Hearst Magazine Building (z roku 1928), z níž se zachovalo obvodové zdivo.


Budova byla navržena tak, aby se do ní dostalo co nejvíce přirozeného světla, což nejen šetří energie, ale také zlepšuje pracovní prostředí zaměstnanců společnosti Hearst.

Nesmíme opomenout její certifikaci Platinum LEED (udělovanou za udržitelnost a ochranu životního prostředí), kterou navázala na zlaté hodnocení v roce 2012 za jádro, plášť a interiéry.


Z designu můžeme zmínit třeba nepřehlédnutelnou sochu přes tři patra, jež znázorňuje vodopád. Ta je tvořena z více než 2 000 litinových panelů, které svým opracováním připomínají strukturu ledu. Odtud název sochy Icefall.


Šestipatrové atrium slouží nejen zaměstnancům společnosti, ale i veřejnosti – konávají se tu akce, jako jsou výstavy, koncerty aj. Aby toho nebylo málo, je to právě Hearst Tower, kde jezdí nejrychlejší výtah v celém New Yorku (dosahuje rychlosti až 10 m/s). A na vrcholu budovy se nachází jedna z největších a nejekologičtějších střešních zahrad ve městě. Rozkládá se na 3 600 m2 a k vidění je tady na 20 druhů rostlin.


Trump Tower: Město v městě s Dalím navrch!

Mrakodrap o 58 patrech stojí v srdci Manhattanu od roku 1983. Jeho luxusní vzhled je dán kombinací mramoru a skla, na fasádě a v interiéru je i zdobení 24karátovým zlatem. Není divu, že už si zahrál ve filmech a seriálech, které obletěly svět (Milionář z chatrče, Přátelé aj.).

Symbol luxusu a ikona New Yorku, jak můžeme Trump Tower bez nadsázky nazvat, je neodmyslitelně spjata s dnes již bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem – právě na jeho požadavek ji navrhl architekt Der Scutt. Ten našel inspiraci ve vzhledu obchodního domu Kaufhaus des Westens v Berlíně.


Součástí Trump Tower je obchodní pasáž a kompletní nákupní středisko, luxusní byty, kancelářské prostory, hotelové pokoje a další zařízení, jako je fitness centrum či nejrůznější salóny.


Najdeme tu ale i ceněné umělecké kousky. V atriu se nachází The Birth of Venus (1979) od Salvatora Dalího a soubor sochařských děl The Seasons z roku 1973, jejichž autorem je Joan Miró. Na jižní straně budovy je k vidění Mosaic, mozaikový obraz Roye Lichtensteina s jeho charakteristickým stylem tvorby za použití komiksových panelů. A tím to nekončí.



Sony Building: Ta kontroverzní!


Sony Tower navržená architektem Philipem Johnsonem a J. H. Burgreem byla otevřena v roce 1984. Obdivuhodných 197 metrů vysoká budova patří k nejkontroverznějším dílům Philipa Johnsona. Čistě administrativní věžák ve své době způsobil pořádný rozruch. Moderní mrakodrap s romantickými prvky a mísení neoklasicismu s modernismem byl dlouho trnem v oku nejednomu obyvateli New Yorku.


Vstup připomíná benátské okno, na stěnách budovy je obklad z růžové žuly a přehlédnout nejde ani pravidelně rozmístěná okna nebo sochu nahého mladíka s křídly a šípy zvanou Spirit of Communication. Ta vznikla v roce 1916 (autorkou je E. B. Longman). Okřídlená mužská postava z bronzu potřená plátkovým zlatem stojící na zeměkouli je z části omotaná kabely a v jedné ruce drží zhmotněné výboje.


One Vanderbilt: 40 vteřin, baby!


One Vanderbilt je novinka mezi manhattanskými mrakodrapy. Budova vysoká 427 metrů byla otevřena v roce 2020 naproti Grand Central Terminal, jedné z největších a nejrušnějších železničních stanic na světě. Jde o moderní kancelářský komplex na více než 140 tisících m2. Jeho součástí jsou i obchody a restaurace.


Charakteristický vzhled vznikl vlivem zakřivených skleněných stěn. Architektura budovy vychází z tradice výškových budov, ale přidává moderní technologie. Jedinečná textura a originální vzhled způsobují třeba měděné panely. Návrh vznikl v architektonické kanceláři Kohn Pedersen Fox Associates, která navrhla i nejednu významnou budovu nejen na území Ameriky, ale i v Evropě nebo Asii.


Čtvrtá nejvyšší budova ve městě láká turisty na vyhlídkovou plošinu Summit One mezi 91. a 93. patrem. Výhled odsud je dechberoucí, v dáli dokonce spatříte i sochu Svobody. Nezaměnitelný zážitek vzniká i díky přítomnosti zrcadel – tady budete mít jednoduše pocit, že se vznášíte vysoko nad zemí.


Mladičká budova je plná moderních technologií ovládaných bezkontaktně. Zdejší superrychlý výtah vás nahoru dostane za neuvěřitelných 40 sekund. Tohle vážně musíte zažít.


Little Island: Udržitelný, umělý a trochu taky český!


Teprve od roku 2021 zdobí část Manhattanu také Little Island, uměle vybudovaný ostrov na řece Hudson. Jeho podobu navrhlo londýnské studio Thomase Heatherwicka. A není to jediné Heatherwickovo dílo, které v New Yorku můžete spatřit – stojí totiž také za rozhlednou Vessel v Hudson Yards. Mimochodem – součástí projekčního týmu, který na návrhu Little Island pracoval, byl i český architekt Ondřej Tichý.


Little Island stojí na plovoucích betonových sloupech, má tvar křídla a skládá se ze tří menších ostrovů spojených mosty. Na ploše 2,4 ha spatříte nejen osvěžující zeleň, ale i amfiteátr s kapacitou 700 osob, místo stvořené pro nejrůznější veřejné akce, jako jsou například koncerty. Kromě toho je ale Little Island i (ne)obyčejným parkem, kam si člověk může zajít, když potřebuje aspoň na chvíli opustit ruch velkoměsta.


Park je také dokonale moderní. Energii na napájení světel a zavlažování tu například získávají ze solárních panelů a větrných turbín, ekologie a udržitelnost jsou tedy hodnoty, které tu jednoznačně hrají prim.


Hudson Yards: Nejvýše položená vyhlídková plošina na západní polokouli


Neodmyslitelnou součástí Manhattanu je také Hudson Yards, oblast, která se dočkala rozsáhlé přestavby. Z hlediska architektury se zde nacházejí největší projekty z celého New Yorku za poslední dekády.

Z 16 naplánovaných staveb je zatím hotových 13 a dominantou tu není nic menšího než mrakodrap 30 Hudson Yards z roku 2019, jenž dosahuje výšky 386 m a nabízí nejvýše položenou vyhlídkovou plošinu na západní polokouli, a to v efektním tvaru trojúhelníku. Ve foyer se vyjímá umělecká instalace Jaumeho Plensy. Celý projekt pochází z dílny společnosti Kohn Pedersen Fox Associates.


Dalším fenomenálním počinem je mrakodrap Spiral a také jedinečný prostor Plaza s úchvatným kulturním centrem The Shed.


High Line: Zeleň, kam šlápnete


Pro poklidnou procházku lze v Manhattanu rozhodně doporučit High Line, téměř 2,5 km dlouhou visutou zelenou stezku pro pěší, která vede po bývalém kolejišti a jejíž první část vznikla v roce 2009. Podél stezky najdete nejednu příjemnou hospůdku, kde se dá procházka krásně zpestřit.

Stezka je velmi oblíbená u místních i u turistů – data z roku 2019 hovoří o 8 miliónech návštěvnících ročně. Výstavba stezky napomohla i rozvoji celé čtvrti a probíhala ve třech etapách, přičemž ta poslední skončila v roce 2014. O podobu se postaral krajinářský architekt James Corner ve spolupráci s multidisciplinárním studiem Diller Scofidio + Renfro a holandským zahradním architektem Pietem Oudolfem.


Flatiron Building: Žehlička měla mít i ciferník!

Budova, které se skoro neřekne jinak než Žehlička, vznikla už na počátku 20. století a v době svého dokončení patřila nejvyšším stavbám v New Yorku. Jeden z prvních mrakodrapů měří 87 metrů a kromě trojúhelníkového tvaru zaujme vyvedením ve stylu Beaux-Arts. Její podobu navrhli architekti Daniel Burnham a John Wellborn Root, kteří měli svou „základnu“ v Chicagu.


Podle prvotních plánů měla mít budova zdobnější zakončení v podobě ustupující fasády a její součástí měl být i hodinový ciferník. Z toho nakonec sešlo. I tak je ale ikonická budova na křižovatce Fifth Avenue, Broadway a East 23rd Street jedním ze symbolů Manhattanu.


Little Italy: Tady se začal psát příběh kulky s italskou příchutí!


Chcete-li se při objevování New Yorku rázem ocitnout v Itálii, máte možnost. Italská čtvrť je vyhlášená přítomností excelentních restaurací a najdete tady údajně první pizzerii v celých Spojených státech – The Lombardi's.


Čtvrť, která vznikla v 19. století vlivem hromadného příchodu italských přistěhovalců, si udržuje fantastické kouzlo hlavně díky podnikům, které jsou nám známé z jihu Evropy. Její minulost ale není jen růžová – Little Italy byla v minulosti mimo jiné centrem newyorské mafie, takže tu nebylo vždy úplně bezpečno.



Nouze tu není ani o historické budovy, jako kostely sv. Patrika a sv. Jana Nepomuckého. Pro milovníky muzeí je tu Italsko-americké muzeum, v němž se dozvíte spoustu informací o italské vlně přistěhovalců.


Chinatown: Ve znamení Tygra a Drak

Stejně tak snadno jako do Itálie, dostanete se z Ameriky i do Číny. Stačí se vydat do čínské čtvrti, která je tu už od 19. století. Jde o druhé největší čínské „město“ ve Spojených státech, odhadem v něm žije na 100 tisíc lidí (kromě Číňanů jsou to i Vietnamci nebo Thajci a Kambodžané). Ti zde samozřejmě mají své zázemí se vším všudy, proto se můžete opravdu cítit jako v Asii.


Na první pohled vás zaujme naprosto odlišná architektura, jednoduše ta, kterou známe z Číny. Atmosféru umocňují trhy s exotickým zbožím, včetně porcelánu a keramiky, typické jsou obchody s čajem nebo asijskými oděvy. Takřka na každém kroku můžete ochutnat čínské speciality a na své si přijdou i vegetariáni a vegani.


Mezi místa, která je při návštěvě čínské čtvrti záhodno navštívit, patří třeba buddhistický chrám Mahayana z roku 1962, jenž je jedním z největších staveb tohoto druhu v New Yorku. Za vidění stojí i Sun Sing Theatre, divadlo pro asijské obyvatelstvo v historické budově z roku 1909, nebo Confucius Plaza, obytný dům ze 70. let 20. století, jenž se vyjímá veřejným parkem na střeše a z nějž je krásný výhled na Lower Manhattan.


Nejslavnější ulice Manhattanu

Wall Street: Lidská kůže nebo peníze? Burzy tu byly prostě vždy

Ulice s názvem, který dodnes připomíná dřevěnou palisádu z roku 1653, nepotřebuje dlouhé představování. Jako centrem finančnictví jí denně protékají neuvěřitelné částky a ve všední dny se to tu míhá důležitými obchodníky v oblecích. Když budete mít štěstí, můžete do lobby některé z budov zavítat taky, úplně samozřejmé to ale kvůli bezpečnostním opatřením není.


Víkendy a svátky zase patří turistům a „obyčejným smrtelníkům“ a v noci je tu neuvěřitelný klid. Ulice dlouhá něco málo přes kilometr je sídlem dvou největších světových burz, New York Stock Exchange a NASDAQ. Zato v roce 1711 tu byla otevřena aukční síň s otroky a s burzou, jak ji známe dnes, se začalo až o 81 později…


Fulton Street: V adventu na pivo se Santou?

Finanční čtvrtí se táhne Fulton Street pojmenovaná po americkém vynálezci Robertu Fultonovi, která své návštěvníky snad bez výjimky nadchne budovami ve stylu Beaux-Arts. Typický ráz dokreslují i budovy Schermerhorn Row z počátku 19. století.


Část Fulton Street mezi Poydras a Lafayette je určena jen pro pěší. Užijete si pohodovou atmosféru obchodů všeho druhu, hospod a barů, kde často nechybí živá hudba a všeobecné veselí.


Pravděpodobně nejkouzelnější tu bývá advent, kdy je pěší zóna na Fultron Street bohatě nazdobená a nasvícená, potkat se tu dá Santa Claus, a to za doprovodu živé i reprodukované hudby.


Pátá Avenue: Je tu draho a historicky „narváno“ na každém rohu

Fifth Avenue spojující sever Manhattanu s jihem představuje všechno, čím New York je. Zdejší historické objekty ohromí každého procházejícího, ať už si zrovna prohlíží New York Public Library, Guggenheimovo muzeum, katedrálu sv. Patrika, Central Park, nebo Rockefeller Center.


Nejdražší ulice v New Yorku je i skvělou příležitostí pro nákupy (nejen) luxusního zboží světoznámých značek.


Slavná nákupní a obchodní místa

Na Manhattanu nelze slavná nákupní místa minout. Jednou z nejprestižnějších nákupních lokalit na světě je Fifth Avenue, na níž se nacházejí obchody se zbožím světoznámých a uznávaných značek, jako je Louis Vuitton nebo Gucci.


Zamířit se tu dá i do Macy's, největšího obchodního domu na světě, kde je k dostání zboží všeho druhu od kosmetiky přes oblečení až po elektroniku. Nezmínit nemůžeme Bloomingdale's, slavný obchodní dům na Lexington Avenue se širokým výběrem zboží. A za netradičními obchody a butiky pak lidé vyrážejí do SoHo nebo do Greenwich Village.


Zajímavosti a fakta o Manhattanu


Manhattan nabízí celou řadu zajímavostí. Věděli jste například, že:

  • Právě v Manhattanu má svůj počátek streetartové umění? V roce 1978 se tu v metru objevilo první graffiti a další na sebe nenechalo dlouho čekat.

  • Na Manhattanu se točil nejeden film, který obletěl svět. Třeba King Kong, Sám doma 2 nebo Batman se vrací.

  • Jeden z nejmenších parků (nebo chcete-li veřejných prostorů) na světě, Paley Park, taky najdete na Manhattanu. Měří 30x20 metrů a dá se chvilku posedět a třeba i rozjímat.

  • Čtvrtý čtvrtek v listopadu tu každoročně patří slavnostnímu průvodu u příležitosti Dne díkůvzdání. Poprvé se konal už v roce 1924 a běžně se ho účastní několik tisícovek lidí.

  • Součástí Manhattanu je největší vlakové nádraží na světě, Grand Central Terminal, s více než 40 kolejemi. Denně tudy projede asi 750 tisíc lidí.

  • V roce 1904 tu byla zprovozněna první linka metra ve Spojených státech. Spojovala Harlem a City Hall.

  • Najdete tu i nejstarší stále fungující kostel v USA, a to Trinity Church založený v roce 1697.

  • Milovníci muzeí určitě ocení možnost zajít si tu do nejstaršího muzea moderního umění na světě. Je jím Museum of Modern Art a funguje od roku 1929.

  • Nejvyšší katedrálu v USA také najdete v této čtvrti. Jde o katedrálu sv. Patrika z roku 1878.

  • Mezi lety 1880 a 1914 do New Yorku houfně přicházeli židé. Mířili především na Manhattan, kde vznikla židovská čtvrť Lower East Side a byla typická činžáky o 5–8 patrech.



41 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments

Rated 0 out of 5 stars.
No ratings yet

Add a rating
bottom of page