Olmékové: dávná civilizace Střední Ameriky, která inspirovala Maye i Aztéky
Dávných civilizací známe celou řadu. Když dojde řeč na území Ameriky, hned vysypeme z rukávu aztéckou nebo mayskou. Důležitý a zásadní pro dějiny Mesoameriky byl ale i život Olméků. Podívejte se na ně s námi zblízka!
Kde se nacházela hlavní olmécká sídla a jaká byla jejich architektura?
Jaké byly hlavní výdobytky olméckého zemědělství a hospodářství?
Jaké byly hlavní znaky olméckého písma a jaká je jeho interpretace?
Jaký byl vliv Olméků na další kultury a civilizace v Mesoamerice?
Jaký je současný stav výzkumu olmécké civilizace a jaké jsou nejnovější objevy?
Jaká byla olmécká výroba keramiky a jaké byly typické motivy a styly?
Historie Olméků
Historie Olméků se datuje do období kolem roku 1 200 př. n. l. Obývali lokalitu Veracruz na pobřeží Mexického zálivu, která byla nesmírně úrodná – to, že se Olmékům dobře dařilo, se poměrně značně odráželo na růstu jejich civilizace.
Zpočátku si tehdejší badatelé a odborníci mysleli, že se jedná jen o jakousi odnož mayské civilizace, nakonec se ale zjistilo, že olmécká kultura byla zcela svébytná a že tu byla ještě dříve než kultura mayská a aztécká.
Jaké jsou hlavní znaky olmécké kultury a umění?
Typické prvky, které jsou s kulturou Olméků spjaty, jen tak z paměti nevypustíte. Začněme třeba tzv. olméckými hlavami, které byly nalezeny až ve 30. letech 20. století místními lidmi. Ti se s objevem svěřili cestovateli, který se v oblasti zrovna pohyboval, aby objevil pozůstatky po dávných civilizacích. Byl jím José María Melgar y Serrano. Tzv. olmécká hlava, kterou mu místní ukázali, byla ohromná, podle odhadů 20 tun vážící skulptura, na níž jsou zajímavé masité rty a zploštělý nos. Melgarovi obličej připomínal spíš Afričana než obyvatele Střední Ameriky. Hlav se později našla celá řada – byly různě velké (dosahovaly výšky 1,47 m, ale i 3,4 m), měly přilby a každá byla vytesána z jednoho čedičového bloku.
Posvátné míčové hry
K Olmékům a jejich kultuře neodmyslitelně patří posvátné míčové hry. Hlavní roli tu hrál odrážející se kaučukový míč, neméně podstatnou roli pak zastávalo hřiště, jehož podoba se měnila postupem času i v závislosti na civilizaci, která zrovna hry hrála.
Pravidla byla teoreticky jednoduchá, ale prakticky pořádně složitá. Úkolem bylo prohodit míč kruhem uprostřed hřiště. Jak ho tam ale dopravit? Hráči nesměli nechat míč spadnout na zem, zároveň ho ale nemohli držet končetinami. Měli na to jen ramena, kolena, lokty a boky. A proč byly hry posvátné? Stávalo se, že poražené družstvo bylo zabito a obětováno bohům.
Do třetice všeho úžasného můžeme jmenovat třeba to, že Olmékové byli první, kdo v lokalitě Mexického zálivu začal stavět chrámy a jiná posvátná místa.
Existují nějaké teorie o původu a migraci Olméků?
To, že olmécké hlavy nápadně připomínaly spíš obyvatele Etiopie než Mesoameriky, nenechalo spoustu badatelů klidnými. Sám Melgar uvedl, že to jen potvrzuje jeho teorii, že v oblasti museli v některé z předchozích epoch žít Afričani. Se svou „africkou teorií“ se několikrát obrátil na francouzské badatele, ti o tom však nechtěli ani slyšet.
Moderní badatelé považují olméckou civilizaci za svébytnou, údajně se vyvinula sama, nepřispěla k ní migrace ani kulturní výměna s jinou společností. Přirovnávají je tím k Egypťanům, Atlanťanům, Núbijcům a Féničanům.
Kde se nacházela hlavní olmécká sídla a jaká byla jejich architektura?
Hlavním střediskem olmécké kultury bylo město Veracruz na pobřeží Mexického zálivu. Dále pak La Venta, San Lorenzo, Laguna de los Cerros a Tres Zapotes – s těmito lokalitami jsou spjaty nejvýznamnější památky Olméků.
Písemné záznamy o architektuře se sice nedochovaly, archeologické nálezy ale vydávají zajímavá svědectví. Olmécká architektura bývala podle všeho monumentální a vyznačovala se náboženskými a rituálními prvky.
Jako příklad architektury můžeme uvést třeba pyramidy s plochým vrcholem, které vznikaly z kamene a hlíny. Sloužily jako náboženská centra a místa určená pro konání rituálních obřadů.
Dalším prvkem, který k Olmékům patří, jsou rozsáhlé komplexy s nádvořími, které byly centrem městského života. V těchto komplexech se nacházely obytné budovy, ale i svatyně a paláce.
Jakým způsobem se projevovala náboženská víra Olméků?
Olmékové měli v úctě celou řadu božstev – některá byla spjata s temnými silami, jiná zase léčila. Náboženství každopádně v jejich životě hrálo velkou roli. Vyznávali šamanismus a jejich důležitou myšlenkou bylo to, že každý člověk v sobě má i ducha zvířete. Nejdůležitější postavou byl proto pro Olméky jaguár, kterého ztvárnila nejedna socha. Bez zajímavosti není ani první matka a první otec.
Dnes se má za to, že olmécká civilizace praktikovala rituální pouštění krve – to proto, že se v jejich chrámech dochovaly keramické trny. Případné lidské oběti jsou jen spekulace, které nikdy nebyly doloženy, nicméně na nalezišti El Manatí došlo k objevení poškozených koster novorozenců, stehenních kostí a lebek.
Jaké byly hlavní výdobytky olméckého zemědělství a hospodářství?
Zemědělství a hospodářství byly důležitými pilíři olmécké společnosti. Olmékové se věnovali intenzivnímu zemědělství. Z malé plochy dokázali získat spoustu plodin. Vytvářeli umělé náspy, měli zavlažovací systémy a znaly výhody terasovitých polí.
Tato společnost se rovněž dokázala skvěle přizpůsobit oblasti, v níž žila – z lesů si brala dřevo, z vody lovila ryby a z okolí zvěř. Suroviny, které se těmto lidem naskytly, dokázali perfektně zpracovat, například při stavbách obydlí.
Bez zajímavosti nezůstává ani efektivní organizace práce v rámci teritoriálních jednotek, jejichž součástmi byly jak zemědělské, tak řemeslné skupiny.
A důležitý je i obchod a výměna zboží v podání Olméků. Stali se totiž součástí rozsáhlých obchodních sítí a směňovali zboží s jinými mesoamerickými kulturami. Sami mohli měnit za kakao, drahé kameny nebo keramické výrobky.
Zapomenout nesmíme ani na umělecké řemeslo, v němž příslušníci této společnosti vynikali. Častá byla nejen výroba keramiky, ale i soch a šperků.
Jaké byly hlavní znaky olméckého písma a jaká je jeho interpretace?
Olmékové používali obrázkové písmo, které se dochovalo na sochách, deskách nebo keramických nádobách. Zmapované jsou ale jen jeho hlavní znaky, písmo se zatím nedočkalo plného rozluštění. Znaky, které Olmékové používali, představovali různé objekty, bytosti a vyjadřovaly i abstraktní myšlenky.
Ohledně interpretace olméckého písma panuje několik hypotéz, ale žádná jednoznačně přijatá dešifrovací metoda není. Jedna z hypotéz pracuje například s tím, že některé znaky odkazují ke konkrétním slovům a myšlenkám, zatímco jiné znaky používali Olmékové pro zápisy zvuků nebo slabik.
Jaká byla role olméckých elit v jejich společnosti?
Podobně jako u jiných společností, i u Olméků měly významné postavení elity. Ty často disponovaly politickou autoritou (byli tedy vládci nebo členy politických struktur), měli náboženskou roli (dostali se například i na posvátná místa), zároveň měly být symbolickými představiteli své společnosti a měly kontrolovat ekonomické prostředky (například vybírat daně nebo kontrolovat přístup k přírodním zdrojům).
Olmécké elity žily život plný výsad – dostaly se ke vzdělání, luxusu a dalším věcem, na které obyčejný smrtelník nejspíš často ani nepomyslel. Nerovnost ve společnosti se projevovala v každodenním životě.
Existuje nějaká spojitost mezi Olméky a pozdějšími mesoamerickými kulturami, jako jsou Mayové a Aztékové?
Olmékové ovlivnili život Mayů i Aztéků, tedy kultur, které obývaly oblast Střední Ameriky později. V mayských památkách se olmécká kultura projevuje ve výtvarném umění, v architektuře nebo náboženských představách a představách o čase. V nápisech, které přiřazujeme k Mayům, jsou patrné prvky z olméckého písma.
Aztékové od Olméků převzali některé kulturní a náboženské prvky. Příkladem mohou být skulptury hlav podobné těm olméckým, které se později našly v aztéckém Tenochtitlánu.
Jaký byl vliv Olméků na další kultury a civilizace v Mesoamerice?
Olmécká civilizace měla vliv také třeba na válečnický národ Zapotéků, který obýval jih Střední Ameriky zhruba od 8. stol. n. l. I u nich se objevují prvky olméckého sochařství, konkrétně koncept hlav.
Totonakové zase převzali některé olmécké symboly a používali je při tvorbě uměleckých děl (šlo například o jaguára, vodní motivy nebo oči coby symbol spojovaný s božstvy). Mixtékové se rovněž inspirovali konkrétními prvky, jako byly jadeitové a kostěné šperky, a Huastékové byli Olméky ovlivněni hlavně v sochařství, náboženství a umění (např. zobrazení bohů v obřích pláštích a obecně lidských postav s úzkýma očima a širokými rty).
Jaký je současný stav výzkumu olmécké civilizace a jaké jsou nejnovější objevy?
I v současnosti je v oblasti Mesoameriky několik míst, která jsou důležitá pro poznání olmécké civilizace. Archeologové na nich zkoumají pohřebiště, sochy nebo třeba keramiku, aby se dozvěděli zase o něco víc.
Ve hře je i genetický výzkum. V roce 2020 byla provedena studie, jejíž výsledky svědčí o tom, že tato kultura mohla mít původ v Asii, načež se vyvinula mísením se zdejším obyvatelstvem.
Jaká byla olmécká výroba keramiky a jaké byly typické motivy a styly?
Olmékové prakticky stále vyráběli funkční i dekorativní keramiku. Typické jsou některé tvary (válcovité a zkosené nádoby), zdobené okraje nádob, motivy lidských postav na nádobách (s velkýma očima, širokými rty a zvýrazněnými nosními dírkami), stejně tak se objevovaly náboženské a symbolické motivy (jaguár, orel nebo had) nebo geometrické vzory (kruhy, kříže, trojúhelníky i abstraktní tvary).
Důležité je zmínit i barvení a dekorování keramických děl. Z barev byly nejčastější červená, černá a bílá, z dekorativních prvků můžeme uvést zářezy, rytiny a otisky.