top of page

Velký architekt Sinan a osmanské baroko

Aktualizováno: 27. 1.



Neprojdete se Istanbulem, aniž byste zahlédli některé z jeho budov. Fascinující design, který si dodnes uchovává svou neochvějnou krásu, vás na okamžik vytrhne z moderního světa a zavede vás do dob dávno minulých.

Seznamte se s Mimarem Sinanem, jedním z největších a nejvlivnějších architektů v historii, který se zasloužil o vývoj osmanské architektury a nezřídka býval přirovnáván k Michelangelovi, svému západnímu současníkovi.


Osmanské baroko, seznamte se



Nejprve si ale pojďme představit osmanské baroko. Město Edirne, o němž bude později ještě řeč, bylo jedním z prvních, kde se objevovala tradiční osmanská architektura, která vycházela z dřívější architektury Seldžuků a v níž byly patrné prvky architektury byzantské, íránské a mamlúcké.


Tento styl architektury byl v období Mimara Sinana hojně ovlivněn byzantskou architekturou, která se objevovala na Balkáně. Největší architekt své doby k němu přidal své neotřelé návrhy, proto by osmanské baroko nemělo být neznámým pojmem pro ty, kteří se o architekturu jakkoli zajímají.

Kdo byl Mimar Sinan?


Mimar Sinan (známý také jako Velký architekt Sinan, vlastním jménem Koca Mi'mâr Sinân Âğâ) se narodil kolem roku 1489 v Ağırnasu na území dnešního Turecka.


Video se dá pustit s CZ titulky.


Enigma jeho jména

Jeho původní jméno prý bylo Joseph a o původu jeho rodiny panují spory – má se za to, že mohla být arménská, řecká kappadocká, albánská, židovská nebo turecká (avšak křesťanská). Během období, kdy byl cvičen na důstojníka janičářů (elitní pěchotní jednotky), konvertoval k islámu.

Mimar Sinan, to není jméno a příjmení. Sinan je sice jméno, nicméně mimar znamená architekt, a když přičteme titul Âğâ, zjistíme, že byl právě mezi architekty výjimečný.


Syn kameníka a velitelem janičářů


Jako syn kameníka získal technické vzdělání a stal se vojenským inženýrem. Byl schopný, proto rychle postupoval po žebříčku hodností, aby se stal velitelem janičářů. Právě během tažení s janičáři získával poznatky a důležité zkušenosti se stavbou opevnění všeho druhu. Stejně tak často přicházel do kontaktu s projekty vojenské infrastruktury, jako byly mosty, akvadukty nebo silnice.


Královský architekt a vlastní škola

Když mu bylo kolem 50 let, stal se hlavním královským architektem. Na tomto postu setrval skoro 50 let.

Stál dokonce u založení vlastní architektonické školy. Jeho žáci později navrhli nejednu světoznámou stavbu – například istanbulskou mešitu sultána Ahmeda (Modrou mešitu), Stari most v Mostaru v dnešní Bosně a Hercegovině, a dokonce indický Tádž Mahal. Mimar Sinan zemřel v roce 1588 v Istanbulu.

Sinanovo dílo a nejznámější stavby


Jeho práce představuje přirozený a zcela elegantní přechod od tradičního osmanského architektonického stylu k novým formám.

Zůstalo za ním více než 300 staveb, a to především mešit, ale i paláců, veřejných budov (například škol) nebo mostů. Do současnosti se dochovaly bezmála dvě stovky z těchto děl.

Mimar Sinan se značně podílel na urbanistickém vzhledu Istanbulu. Jeho techniky a návrhy dlouho ovlivňovaly architekty nejen v Osmanské říši, ale i v širším okolí, a jeho díla i dnes patří k těm nejznámějším a nejvyhledávanějším památkám v celém Turecku.



Charakteristické prvky

U staveb, které Mimar Sinan navrhoval, jsou patrné společné prvky. S trochou nadsázky můžeme mluvit o specifickém „rukopisu“. Jde například o polokupole a menší vedlejší kupole, kterými dosahoval monumentálního vzezření zvenčí i zevnitř, a čtyři minaretyu mešit coby jejich ohraničení. Obecně nacházel inspiraci v byzantské architektuře.

Stavby Mimara Sinana dnes najdeme především v Istanbulu, výsledky jeho skvostné práce ale můžete spatřit i ve městě Edirne, které se nachází poblíž hranic s Řeckem a Bulharskem.

Most Büyükcekmece

K mostům, jež vznikly díky tomuto architektovi, patří například most Büyükcekmece, který není z kategorie jeho nejznámějších děl, ale rozhodně stojí za vidění a je hoden obdivu.



Most, který zaujme 28 poli, vznikal během let 1566–67 a stojí asi 35 kilometrů západně od Istanbulu. Skládá se ze čtyř spojených obloukových mostů vyrobených z kamene, ty navíc stojí na třech umělých ostrůvcích. Stavba nabízí překonání mělkého, leč poměrně rozlehlého ústí zátoky, která je známá jako jezero Büyükcekmece.

V dnešní době se kvůli husté dopravě nepoužívá tak, jak se původně zamýšlelo, a zůstává spíš jen symbolem a památkou na velkého architekta. V 80. letech 20. století Turci dokázali, jak moc si mostu váží, a provedli na něm velkou a nákladnou rekonstrukci.

Sulejmanova mešita v Istanbulu

Pravděpodobně jedním z nejvýraznějších symbolů celého Istanbulu je Sulejmanova mešita, kterou zároveň odborníci považují za jeho nejvýznamnější, chtělo by se říct vrcholné dílo. Tomu, že návštěvníkům neunikne, napomáhá i její umístění na jednom z istanbulských kopců.



Mešitu, která dodnes oplývá slávou, nechal v 16. století vybudovat sultán Sulejman Nádherný (konkrétně vznikala v letech 1550–57). Co k ní neodmyslitelně patří, to jsou čtyři minarety a pak i 10 balkónů. Obě čísla ukrývají podstatnou symboliku – každý minaret vznikl za sultána, který do té doby městu vládl, a každý balkón pak za sultána za dobu vlády od založení osmanského impéria.

Jakkoli je mešita nádherná a zaujme svou ohromnou, 47 metrů vysokou kupolí, jakož i nádhernými mozaikami, vitrážemi a kaligrafií, mnohem víc času pravděpodobně návštěvníci tráví jejím obdivováním zvenčí. Vidět ji na vlastní oči je totiž zážitek na celý život.

Sulejmanova mešita neměla sloužit jen jako místo k modlitbám – její součástí byla náboženská škola, ubytovna pro potřebné, vzdělávací a kulturní centrum, hostinec pro pocestné, nemocnice a obchody. Ani dnes to není jen mešita. K nalezení je tady také zbrojnice, lázně, stravovna a medresa (tedy náboženská škola).

Princova mešita v Istanbulu

Krásnou ukázkou díla Mimara Sinana je také Princova mešita v Istanbulu. Tu nechal v 16. století vystavět sultán Sulejman I. na počest svého syna, který zemřel krátce po svém návratu z tažení do Uherska.

Princi bylo teprve 22 let. Do své smrti byl považován za následníka trůnu. Smutek za něj tenkrát trval 40 dní a na místě jeho hrobu vznikla právě tato mešita.

Stavbou byly později inspirovány i další mešity v osmanské říši, a to včetně těch, které Mimar Sinan sám později navrhoval – například Modrou mešitu.

Selimova mešita v Edirne

Mešita Selimiye v Edirne (tedy hezky česky Selimova mešita) vznikla v letech 1568–75. Mimar Sinan ji navrhl na přání sultána Selima II. a sám ji označil za své mistrovské dílo, které se všeobecně považuje za vrchol osmanské architektury.



Mešitě nechybí typické čtyři minarety, které dosahují výšky 71 metrů a jejichž součástí jsou tři ochozy přístupné přes schodiště. Na osmi sloupech tu pak spočívá kupole o průměru 31,28 m. Vysoká je přes 43 m, ale její parametry nejsou tím, co vás dostane do kolen – tím je totiž její pestrá, a přitom nijak extrémně do očí bijící výzdoba, z níž jen tak nespustíte zrak.

Zdejších 18 menších půlkupolí znovu jen poukazuje na styl tvorby velkého architekta Sinana.

Součástí Selimovy mešity je obdivuhodná a známá mramorová kazatelna, jistě vás zaujmou orientální mozaiky z kachlíků, které zobrazují přírodní výjevy. Celá mešita je nádherně světlá a působí vzdušně díky dostatku denního světla. To sem přichází neuvěřitelnými 999 okny.

Mešita toho kromě prostoru k modlitbám nabízí ještě víc. Projdete se tu po malebném nádvoří a nahlédnout můžete do muzea tureckého a islámského umění, které vzniklo v prostorách bývalé medresy.

K historickým zajímavostem Selimovy mešity patří například to, že v roce 1878 tu byla část kachlí vytrhána a odvezena do Ruska – to „u příležitosti“ obsazení města Edirne ruským vojskem.

Další stavby velkého architekta Sinana

Jak už bylo napsáno, Mimar Sinan stál za návrhem více než tří stovek budov, z nichž se skoro 200 dochovalo dodnes. Kromě tří nejvýznamnějších mešit a mostu Büyükcekmece se určitě sluší a patří jmenovat další mešity v Istanbulu:


  • mešita Rüstem Paši,

  • mešita Mihrimah Sultan,

  • mešita Kilic Ali Paša,

  • mešita Damat Ibrahim Paša,

  • mešita Haseki Hürrem Sultan,

  • mešita Sokollu Mehmed Paša,

  • mešita Atik Valide,

  • mešita Koca Mustafa Paša,

  • mešita Gazi Ahmed Paša a mešita Iskele.

Bez zmínky nesmíme nechat dvě mešity v Edirne – Mihrimah Sultan a Hürrem Sultan.


Odkazy na další informace k tématu:

14 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page